Obsah
Národní přírodní rezervace Salajka
Nachází se na severním svahu hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd, nedaleko horského sedla Bumbálka. Na ploše 21,95 ha je jeden z nejzachovalejších karpatských jedlobukových lesů na našem území, ponechaný 70 let bez úmyslných těžebních zásahů. Salajka je typická svými mohutnými starými jedlemi.
Dvacetihektarový obdélník rezervace se při pohledu z Bumbálky na sever k Lysé hoře a Smrku zvláště v podzimním období ostře odlišuje od tmavozelené plochy smrkových lesů zlatým listím buků a štíhlými korunami starých jedlí, které je převyšují jako zelené věže. Prales začíná hned pod loukou a podél jeho západního okraje vede cesta do Bílé.
Lesy byly již v 15. století ovlivňovány valašskou kolonizací (pastva, těžba palivového a stavebního dříví). S intenzivnější umělou obnovou se započalo až v průběhu 19. století. Ještě v průběhu 30. let 20. století se jednotlivě těžily největší jedle a odvážely se do Nizozemí na stavbu lodí.
Prales je chráněn již od roku 1937, kdy byl zřízen bývalým majitelem, arcibiskupstvím olomouckým. Od té doby jsou porosty ponechány bez úmyslných těžebních zásahů.
Stromům beskydských hor ještě před několika desetiletími kralovala známá jedle bělokorá (Abies alba) „Tlustá Tonka“, která rostla právě v pralese Salajka. Tlustá Tonka stávala v severní, nejnižší části. Na dendrologické mapě z roku 1974 je ještě zakreslen její zlom, označený výčetní třídou 20, a zbývající část ležícího kmene. Dnes už z pařezu, který byl vyhnilý a rychle se rozkládal, prakticky nic nezůstalo.
Poslední aktualizace: 13. 3. 2023 07:23