Vyhlášky Orgány samosprávy Zastupitelstvo Vedení Komise a výbor Historie Obec Pamětihodnosti Organizace Knihovna Mateřská škola SOŠ Adresář firem Fotogalerie Jízdní řády Farnost Ostravice Územní plán Bílá Územní studie Veřejné zakázky

Historie obce

 

Vznik obce je spojen se správním vývojem území, porostlém původně hlubokým pralesem, které bylo již před rokem 1100 na hranicí českého přemyslovského státu a slezského knížectví opolského. Řeka Ostravice v této části Beskyd rozdělila území na dva odlišné správní celky. Kraj na pravém břehu potoka Černé náležel ke frýdeckému panství.

Území na levém břehu Černé a Ostravice byla od dob Přemysla Otakara II. (r. 1256) předána s celým hukvaldským panstvím olomouckým biskupům a od r. 1777 arcibiskupům.

K osídlování území obce došlo daleko později, teprve v době pasekářské a současně probíhající valašské kolonizace v období 15. až 18. století. Výše položená místa hukvaldského panství byla osídlována od druhé poloviny 16. století, kdy nejprve paseky s výstavbou dvorcových hospodářských usedlostí s pastvinami a horskými rolemi vedly k prosvětlení okolních lesů a vzniku vesnic Ostravice (1581) Čeladná a Trojanovice. S postupující pasekářskou kolonizací se potomci prvních osadníkům obce Ostravice usazovali na obou březích Ostravice a Černé.

Současně s pasekářskou kolonizací probíhalo i valašské osídlení. Valašští kolonisté pastevci slovenské, polské, ukrajinské a také rumunské národnosti zavedli na horských stráních Zadních hor salašnické hospodaření, které dalo oblasti významný ráz, který se dochoval do dnešních dnů. Jsou to především enklávy luk a pastvin s dřevěnými stavbami obydlí i hospodářských budov, ale také četné názvy, které se dochovaly z mluvy valašských osadníků (Košárky, Solisko, Grapy, Grúň, Sihly, Gigula, Polana, Ujmisko, Borsučí, Kyčera a další).

Také stav lesních porostů zůstal změněn klučením a vypalováním lesů při zakládání sídel a pastvin před staletími i toulavou pastvou ovcí a koz, která lesní porosty devastovala okusem nárostů a kůry stromů i zahušťováním drnu kopýtky dobytka.

Toulavý způsob pastvy byl zakázán v Beskydech až při rozvoji manufakturní výroby na Ostravsku, Frýdecku a Frýdlantsku, při zaznamenaném nedostatku přístupného vhodného dříví v 17. století.

Železná ruda s obsahem železa až 33 % se dolovala až po Bílou a byla zpracovávána v hamrech arcibiskupské společnosti frýdlantských železáren. Hamry potřebovaly velké množství dřevěného uhlí páleného v milířích na místech zvaných uhliska.

Vydání tereziánského Císařského a královského patentu z roku 1754, který chránil les před drancováním těžbou a pastvou bylo základem pro postupné prosazování trvalého lesního hospodaření.

Hlavním zaměstnání v oblasti obce bylo pastevectví a těžká, nebezpečná práce v lese při těžbě, svážení dříví s ručním spouštěním, v zimě na saních a dopravou potahem nebo při jarním tání plavením s pomocí vody zadržované v nádržích zvaných „klauzy“.

Značný význam pro hospodářský rozvoj měla výstavba železnice Frýdlant nad Ostravicí – Bílá, jejíž výstavba proběhla od roku 1905 do roku 1908. Byla náročnou stavbou v horském členitém terénu, spojila horské samoty se světem, přispěla především ke zlepšení dopravy dříví a podpořila také rozvoj turistiky. V létech 1908 – 1910 byla zřízena také úzkokolejná lesní dráha pro dopravu, která umožnila dopravu z Mezivodí na Bílou a v další fázi z Bedřichova klauzu na Mezivodí. Úzkokolejka byla využívána až do roku 1947.

Území obce bylo vzhledem k pohraniční poloze vždy provázeno pohnutým děním. Bylo tomu tak při osídlování území, ale i v době 2. světové války, kdy v celé oblasti lesnatých Beskyd byly podmínky pro partyzánský odboj.

Samostatnost obce Bílá je od roku 1951. V tomto roce byla postavena budova pro středisko pracujícího dorostu, nynější Střední odborné učiliště lesnické.

Místní kronika uvádí jako významné události etapy elektrifikace obce a asfaltování státní silnice z Hlavaté až po rozcestí v Černé (r. 1953).

Významnou změnou byla výstavba údolní nádrže Šance. V roce 1965 byla poslední jízda na trati Ostravice – Bílá, která stavbě přehrady musela ustoupit. Přehrada jen zvýšila vodohospodářský význam oblasti tím, že je významnou zásobárnou vody pro Ostravsko.

V současné době je převážná většina obyvatel zaměstnaných ve zdejších lesních provozech nebo v lesním učňovském školství.Lesy v majetku státu spravuje podnik Lesy České republiky, zaujímají svou hmotnatostí první místo mezi lesními oblastmi v ČR. Jsou tak srovnatelné s nejproduktivnějšími lesy v Evropě – lesy švýcarskými a rakouskými.

Významné je postavení obce jako turistického a rekreačního centra.

Popis obecního znaku

4. června 2001 převzal starosta dekret o udělení znaku a praporu obci Bílá. Tento den byl pro obec velmi významný z toho důvodu, že 1. července 2001 uplynulo 50 let od vzniku samostatné obce Bílá. Jako samosprávná lokalita byla obec ustavena teprve v roce 1951, společně se změnou katastrálních hranic historických obcí Ostravice a Staré Hamry, jejichž dosavadní územní severojižní rozvrstvení podél řeky Ostravice, tvořící historickou hranici Moravy a Těšínského Slezska, bylo upraveno tak, že severní část Starých Hamer (osada Hamrovice) byla připojena k Ostravici, zatímco některé osady Ostravice (Samčanka, Hutě pod Smrkem) se staly součástí Starých Hamer.

Důvodem pro změnu katastrálních hranic bylo obtížné spojení jednotlivých osad s centry obcí. Tři z nejjižněji položených osad Ostravice se přitom staly základem nové obce Bílá. Jedná se o osady Baraní, Bílá a Mezivodí. V roce 1974 došlo k integraci národních výborů obcí Staré Hamry a Bílá. Sídlem společného Místního národního výboru byly Staré Hamry. Od roku 1991 je Bílá opět samostatnou obcí.

Symbolika znaku je tvořena jehličnatými stromy – symbol polohy obce v lesích Moravskoslezských Beskyd. Počet tří stromů vystihuje současně počet tří historických osad,Vlnité dělení štítu znázorňuje symbol řeky Ostravice.Tři hroty neboli kužely – symbol historické příslušnosti osad, tvořících dnešní obec, k hukvaldskému panství olomouckých biskupů (dle původního erbu biskupství, jenž tvoří šest stříbrných kuželů v červeném štítě). Kužely rovněž schématický vyjadřují hory a tedy horskou polohu obce.Obecní symboly navrhl a výtvarně zpracoval pan Mgr. Jan Tejkal a v podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byla podoba symboliky naší obce projednána a schválena dne 18.dubna 2001

Prapor je tvořen modrým listem se zvlněným žerďovým bílým pruhem širokým jednu třetinu délky listu se dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi. Z vlajícího okraje vycházejí tři bílé klíny s vrcholy sahajícími k bílému žerďovému pruhu, ve kterém je zelený smrk s černým kmenem.